Být bez fantazie je jako být bez duše

19. října 2010 v 21:53 | papája
Téma fantasy se mi zdálo jako dobrý nápad, ale když jsem nad tím tak přemýšlela, tak ani pořádně nevím, co vlastně napsat. Nechci totiž psát něco ve stylu: "Fantasy mám moc ráda, čtu hodně fantasy knížek a je to můj nejoblíbenější žánr." , jako to píšou někteří blogeři. To všechno je sice pravda, ale tak nák si myslim, že tohle vám toho moc neřekne. Že čekáte něco víc.
První fantasy knížka, kterou jsem četla byl Eragon. Ve dvanácti letech, nebo kolik mi bylo, když jsem to četla poprvé, mě příběh strašně chytnul ( sice jsem musela nejdřív překonat fóbii z knížek, který maj nad 250 stránek a nejsou napsaný dvoucentimetrovim písmem ). Doslova jsem tu knížku hltala a ve té době to pro mě byla bible. Pak jsem zjistila, že existují i jiné fantasy knížky a tak jsem se dala směle do čtení. Vystřídala jsem nespočet knížek, některých lepších, některých horších, až jsem se pročetla do dnešní doby. Dnes můžu říct, že moje nejoblíbenější knížky jsou Hostitel, Měsíční píseň ( a další díly ), Sabriel a Vyjímečná ( neplést s Vyvolenou, to je úplná hovadina ).
Jako každý fantasy nadšenec jsem i já zkusila ( a do dnes zkouším ) napsat nějaký smysluplný, zajímavý příběh. Žánr fantasy mi přinesl nové možnosti. Žádná pravidla, prostě co napíšete, to platí a čtenář to tak musí brát. A tak se v mém mozku vyklubalo asi pět fantastických světů, několik zcela nových ras ( nikdy jsem nechtěla používat bytosti, co už někdo vymyslel, viz elfové, draci, trpaslíci ), několik příběhů, ze kterých jsem dokončila jen velmi málo, na ostatní nezbyl čas a nebo mě časem přestaly připadat tak úžasné.
Nemůžu zapomenout na fantasy filmy. Jeden z těch opravdovějších filmů, které byly moje první, byl Pán prstenů ( Ano, film, jsem viděla dřív než knížku. Ale narozdíl od některých jedninců, kteří o sobě tvrdí, že jsou strašný fantasy znalci, jsem alespoň věděla, že to napsal J.R.R.Tolkien ). Mohla bych jmenovat stovku filmů, které jsem viděla ( ale jen málo mě skutečně zaujalo ), ale to bych tu byla dlouho. A kdybych měla vyjmenovat čím vším zmrvili filmaři film Eragon, tak bych tu byla ještě dýl ( pač to byla fakt...jak to říct slušně...hovadina a to jsem ještě hodně slušná ).
Můj děda kritizoval fantasy, protože prý číst o něčem, co neexistuje ( o nějakejch příšerách, kouzlech a podobnejch nesmyslech ) nemá smysl, protože to není skutečné. Já ale říkám, že to smysl má. V dnešní racionální uspěchané době je krásné ponořit se do fantastických světů plných toho, o čem jsme vždycky snily, vypnuli na chcíli mozek a toulali se po jiných světech as našimy hrdiny.


P.S.: Jak jsem psala v recenzi na Eragona, první díl ujde ( ale už není pro náročnější čenáře ), druhý díl přežijete a třetí čtete jen proto, abyste zjistili, jestli to je trapárna až do konce. Ale nebudu si kazit článek, mrkněte se do recenzí. 

Obrázek: Zdroj
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Pouli Pouli | Web | 19. října 2010 v 22:40 | Reagovat

Ja byla prvním Eragonem taky nadšená, o čem byla dvojka si už nepamatuju a trojku jsem si sice z knihovny pujčila, abych věděla jak to dopadne, ale krom poslední kapitoly jsem z ní víc nepřečetla.
Jestli se ti líbila Měsíční píseň, mohla by se ti líbil i série o Anitě Blakeový od Laurell K. Hamilton.
Četla jsi od Nixe ještě i něco jiného  než Sabriel?

2 matanov matanov | Web | 19. října 2010 v 23:16 | Reagovat

Sabriel mám ráda, stejně jako Lirael a Abhorsenku.)
K tvému dědovi: to by musel číst jenom cestopisy a noviny, protože veškerá umělecká literatura je svým způsobem lež...

3 papája papája | 20. října 2010 v 20:30 | Reagovat

[1]:: jo četla jsem celou abhorsenskou sérii, zbytek prej neni tak dobrej

4 Tereza Tereza | Web | 24. října 2010 v 13:56 | Reagovat

Já měla vždy ráda Nemetonburk. Zvu ke čtení romantické e-knihy pro dívky o Marině, která musela do vílího gymnázia a v něm potkala elementární bytosti: elfy, víly, mořské panny, nágy (napůl lidi, napůl hady), dryády, kentaury atd. Mezi nimi hledá matku a svou lásku. Netuší, že je vílí princeznou.
Čte se zdola na pokráčko od 1 až do 39. Druhý díl vzniká od léta, už je tam půlka sekundy,  a jak se dělá horoskop.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama