Vlkodlak

17. května 2011 v 16:50 | papája |  Poezie
Černá noc se lesem plíží,
luna v kruhu na zem shlíží,
hvězdy svítí, sníh se třpytí,
v dáli slyšíš vlčí vytí.
-
Dech tvůj parou sytí vzduch,
převládl už vlčí duch,
drápy, stříbrošedá hříva,
málo člověka ti zbývá.
-
Smysly bují v zimní noci,
opájíš se novou mocí.
Tisíc zvuků, tisíc vůní,
proběhneš měsíční tůní,
sněhem kluše šedý vlk,
svět kolem už dávno zmlk.
Ze všech stran je cítit strach,
lesem prohání se vrah.
-
A tak v lese za úplňku,
vlk ulovil malou laňku,
čenich krví zbrocený,
smrtí celý zmámený,
na sníh znaven uléhá,
spánek - touha bezbřehá.
.
Vlčí oči zavírá,
dravčí duše skomírá,
k svému nitru utíká,
pravá duše člověka.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Chloë Noir Chloë Noir | E-mail | Web | 18. května 2011 v 11:07 | Reagovat

Pekná báseň na zaujímavú tému :) Poznám ľudí, ktorým sa takéto klasické rýmy nepáčia, ale mne naopak veľmi :)

2 Tsu-Nami Tsu-Nami | Web | 21. května 2011 v 15:45 | Reagovat

Hůůůstý :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama