Z koňského hřbetu

15. srpna 2011 v 21:45 | papája |  Články
Mě a Míšovi (mé druhé polovičce) bylo jeho tátou nabídnuto, abychom jeli na pár dní "někam" na dovolenou, že nám to zaplatí. Někam... to se řekne...ale kam? Odmítli jsme. Jednak nám to přišlo zbytečný nekam jezdit jenom na pár dní, jednak se nám nikam moc nechtělo a taky jsme nevěděli kam. Nicméně jsme po nějakém čase byly skoro dnuceni si vybrat, kam pojedeme. Tak jsme zapojily všechny mozkové závity a vypadla z toho čtyřdenní dovolená na ranči Ixion poblíž Písku.
Copak já, já můžu koně kdekoliv a kdykoliv, ale Míša na koni seděl předtím jen jednou v životě. Musím ocenit jeho odvahu a na ty "čtyřnohý zákeřný a líný potvory" sednul a zvládnul je skvěle (co on kvůli mě zkusí... :D ). Na ranči Ixion chovají merénské koně, totiž plemeno, které pochází ze strmých svahů Pyrenejí ( jo, to jsou ty kopečky mezi Francií a Španělskem... na jihu Francie.... taková ta země kde mluví jako teplouší a cpou se bagetama a jejíž jazyk se mi snaží ve škole naučit už šest let... ). Tihle koně mě vážně okouzlili. Nejsou příliš vysocí (ale zase žádní záprtci ), nejsou ani hubení...naopak celkem při těle, mají tmavě hnědou až černou barvu, krásný výraz a dlouhou vlnitou hřívu. Prostě koně mých snů :) A na těch jsme měli tu čest jezdit po čtyři dny.
Ti, co mají zkušnosti s koňmi, ví, že každý kůň je jiný, každý je individuální osobnost. Někteří jsou vůdčí typy, někteří nesnesou za sebou jiného koně, někteří se pomalu šinou na konci a je jim ukradenej svět, někteří zaboha nestounou do bláta, někteří překračují větve s nejvyšší opatrností, někteří nemají rádi štěrk a asfalt.... prostě pořád něco a jelikož jsem za ty čtyři dny pár koní vystřídala, musela jsem si pořád dávat pozor na něco jiného. Nejhorší ze všeho ale vyly ovádi. Naštěstí po pár zkušenostech, kdy mi otekla po bodnutí celá noha, jsem i v největším poledním vedru jela v dlouhejch džínách a košili s dlouhym rukávem.
Musím prohlásit tuto akc za úspěšnou. Míša se naučil cválat, já si vyplavila endorfiny na dva měsíce dopředu a můžu jen doufat, že se mi opravdu splní sen a jednoho krásného dne budu majitelkou opravduvého živého koně :)




Obrázky jsou z webu Ranče Ixion.
(Horní obrázek: Ixion, Spodní obrázek: Jacqaranda - moje oblíbenkyně )
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lele Lele | Web | 15. srpna 2011 v 22:05 | Reagovat

Muselo to být krásné :) a s ovády mám taky jen špatné zkušenosti, bohužel, bodají i před kalhoty... :)

2 Sariklen Sariklen | Web | 15. srpna 2011 v 22:07 | Reagovat

Krásně napsané, jako bych tam byla:) Muselo to být úžasné... Kůň na fotce vypadá fakt hezky, jak popisuješ:)

3 Reina-sun Reina-sun | Web | 15. srpna 2011 v 22:16 | Reagovat

ANo, na Ixionu to znám! TAm mají úchvatné koně! Mě se nejlépe jezdilo na Ixíkovi, ale JAgyna I PEnsyna byly ok :) (Byla jsem tam na táboře někdy před hmm... asi 2lety :))

4 Moniska Moniska | Web | 15. srpna 2011 v 22:42 | Reagovat

Tam bych taky ráda jela =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama