Věřte - nevěře

25. října 2011 v 17:00 | papája |  Články
Poslední dobou mě něco nutí pořád přemýšlet o takových věcech, jako je víra, život, dospělost,… různý politický systémy… až mi z toho jde hlava kolem. Tak jsem se rozhodla se z toho jednoduše vypsat, zkusit si tak utříbit myšlenky a třeba dojít k zajímavým názorům prostřednictvím vašich komentářů.
Jako první téma jsem si vybrala vírů a náboženství, zřejmě proto, že to je pro mě pořád aktuální, protože chodím na církevní gymnázium. Předem bych vás chtěla varovat, že jsem huba nevymáchaná, a i když (doufám) nemám předsudky a hodně mých kamarádů a známých jsou křesťané (příslušníky jiných náboženství asi osobněji neznám… nebo o tom nevím), může se zdát, že budu strašně kritizovat. Kdyby se mi to nepovedlo, neberte si to nijak osobně, souhlaste nebo nesouhlaste, jak je libo ;)
Co je to víra? Podle mě může být víra definována různě, ale myslím, že to není to samé, jako náboženství, protože věřit můžu čemukoliv. Můžu věřit v dobrou známku z chemie, můžu věřit ve zlatý prase na Vánoce, ale to není náboženství. Nemůžeme tvrdit, že právě naše víra je ta správná. Můžeme tomu jen věřit. Budu se zabývat hlavně velkými náboženstvími, především křesťanstvím, protože jako většina Evropanů jsem vyrůstala v prostředí s křesťanskou historií.
Každé náboženství má boha nebo bohy, svoje zákony, svoje spisy, svoje stvoření světa. Vezměme si třeba Judaismus (=židovství). Vznikl za doby, kdy byl v rozmachu starý Egypt, je tam podobné pohádkové stvoření světa, jako u jiných stejně starých náboženství (Mezopotámie, Egypt,...), až na to, že má jen jediného Boha. Dál následuje spousta neuvěřitelných příběhů z historie národa Izraelského a najednou jejich zemi zaslíbenou obsadí Římané. V té době jeden človíček (říkejme mu Ježíš) začne chodit a vnukává lidem myšlenku, že by se k sobě měli chovat pro změnu hezky, a chce očistit tehdejší skrz naskrz prohnilou společnost. Chce dobro. Římské nadvládě se nelíbí, že jim tam dělá nepořádek, a tak ho ukřižujou, stejně jako spoustu jinejch podle nich lumpů. Pokud někdo jako Ježíš existoval (jako že se předpokládá, že jo), tak zřejmě vůbec nepředpokládal, jaké bude mít jeho touha po dobru následky. Vznik nového náboženství a dva tisíce let vraždění (ať už někdo vraždil křesťany, nebo křesťané vraždili někoho).
Tak to prostě je. Když větší množství lidí něčemu věří, je to strašně snadno zneužitelné. Víra se začne míchat do politiky, stane se záštitou pro chamtivce. Vždyť kvůli náboženství zemřelo na světě nejvíc lidí. Vezměte si například Křížové výpravy. V Evropě se množí šlechta, tak si řeknou: "No, je nás tu jak psů, co kdybychom se porozhlídli jinde, kde pro nás bude místo." Jenže ouha. Všude už někdo je a má jinou kulturu, často vyspělejší, a rozhodně si nehodlá sbalit kufry. Tak řekneme poddaným, kteří jsou věřící, že sice se podle bible zabíjet nesmí, ale zabít "nevěřícího" (=příslušníka jiné víry) není hřích. Koukaj z toho peníze, tak lidi jdou. Tohle byl příklad. Dělo se to a děje se to pořád. Vždycky si někdo myslel, že si vírou může ospravedlnit vlastní špatné skutky, když to bude "ve jménu Boha". Ať už to byl křesťan, muslim, žid,.... A pak se pronásledujou křesťani, vyhlazujou židi, upalujou čarodějnice, bouraj mrakodrapy letadlama a tak dále.... A co teprve když se spolu mydlí příslušníci jedné víry jen kvůli drobným neshodám? To je teprve zmatek, že nevíte, čí jste.


Naštěstí v dnešní době už to není takové jako dřív. To ale neznamená, že by se nic nedělo. Taliban pořád kuje pikle a křesťanští věrozvěstové slibují hory zaoceánským domorodcům, když přejdou "na tu správnou víru". To jsem viděla takovej pěknej dokument, kde domorodci odněkud z Oceánie chtěli přijmout křesťanství, protože Bůh prej dává lidem plastové láhve, auta a letadla. Šli dobrovolně, ale přijde mi zvláštní, že to takhle někdo chce. Přitom ti domorodci vůbec neznají evropskou historii, žili úplně na druhém konci světa a nemůžou tu víru úplně pochopit. Je to jiná kultura, s vlastní historií, kde mají třeba dvě manželky. A kněz chce, aby jedna byla zapuzena (přestože ví, že ji potom ostatní ukamenují) jen proto, že v bibli stojí, že muž nesmí mít dvě manželky. Jsme lidi, sakra. Nemůžeme všechno brát doslova, musíme myslet na to, abychom byli dobrými lidmi, ne slepě lpět na spisech starých 2000 let. Ty byly psané pro tu dobu a tu kulturu, teď je všechno jinak.
Člověk, který chce být dobrým člověkem, nemusí patřit do žádné církve, do žádného náboženství, nemusí dodržovat každou větu v posvátném textu. Měl by používat vlastní rozum, poslouchat své morální zásady a hlavně nemít zkostnatělé představy. Například: chtějí zrušit sexuální výchovu na školách. Proč? Není to nic proti ničemu a mluví se v ní o spoustě strašně důležitých věcí, o kterých by se děti jinak nedozvěděli, protože rodiče s nimi o tom nemluví (tomuto tématu se budu věnovat příští týden). Nenávidět homosexuály? Proč? Jsou to taky normální lidi a víra by nás měla učit hlavně toleranci ( i na téma homosexuálů dojde).
Tak. Doufám, že jsem vás moc nenamíchla, protože jsem to chtěla napsat citlivě, ale koukám, že jsem plácala pátý přes devátý a moc citlivý to neni...no... O křesťanství mluvím nejvíc, protože o něm mám největší přehled, neznamená to, že bych proti němu byla speciálně vysazená :) Teď bych chtěla vše shrnout a napsat něco o mně.
Nebyla jsem vychovávána ve věřící rodině a můj mozek zřejmě prostě není stavěný na jasně danou pravdu o něčem nadpřirozeném, zvlášť, když to je všechno popsané detail do detailu. Navíc se mi nelíbí instituce, jako je církev, protože člověk prostě nepotřebuje být součástí nějaké organizace, aby se choval hezky, a já myslím, že to zvládnu sama. Nechci říkat, že jsem ateista, protože se nebráním představě nějaké vyšší síly, jenom bych ji nepojmenovávala a rozhodně bych se nesnažila kolem toho dělat takovej rambajs. A přijde mi uhozený, že každej, kdo se narodí, je automaticky hříšník, i když je ještě mrně ("Podívej, jaký má ten náš malej hříšníček hezoučký maličký nožičky…")
Prostě pro mě tohle všechno moc potlačuje vlastní názory a navíc mi přijde, že se většina náboženství soustředí jen na smrt a na posmrtný život. Ale já chci žít tady naplno s těmi, co mám ráda a umřít s tím, že jsem byla taková, jaká jsem byla, něco jsem zažila a nemusela jsem se za sebe stydět. Chápu, že někdo ve víře může najít cíl života, neberu to nikomu. Jak říkám: osobní víra, která vede k tomu, aby se člověk snažil chovat co nejlépe, je fajn. Ale určitě by se neměla zneužívat, vydělávat na ní, manipulovat skrze ni s lidmi a už vůbec, by se nikdy, nikdy a nikdy neměla tahat do politiky (což je asi hlavní problém). Prostě by to měla být osobní věc každého člověka.
Když vstoupim do kostela, je to hrozně nepříjemnej pocit. Kostely byly stavěné, aby uzemnili lidi, dali jim najevo jejich bezvýznamnost a vzbudili strach.... TAK! :D Proto je mi nejsympatičtější buddhismus (i když to není náboženství, ale filozofický směr). Je nenásilný, nevnucuje se, miluje přírodu a uctívá vše živé... a jeho zakladatel Buddha je hrozně usměvavej chlápek :D
Uf...dostala jsem to ze sebe a teď mě třeba sežerte, nebo souhlaste, to je na vás. Hlavně: každý má vlastní názor, stůjte si za ním a nenechte si ho nikým vzít. Úplně na závěr bych chtěla zveřejnit citáty japonského mistra Osha:
"Lidstvo nepotřebuje veřejné služebníky, misionáře a jim podobné. Lidstvo potřebuje víc rozumu."
"Filozofie náboženství byla vždy orientována na smrt místo na život. Náboženství učí, že důležité je to, co přichází po životě, zatímco to, co se stane před smrtí, nemá žádný význam. Dosud náboženství uctívalo smrt, ale neprojevovalo žádnou úctu k životu. Nikde nenacházíme radostné přijímání květů a plodů života; všude nacházíme úporné lpění na mrtvých květech. Naše životy jsou nápisy na hrobech mrtvých květů."
Žijte blaze ;)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Reni Reni | E-mail | Web | 25. října 2011 v 18:17 | Reagovat

Hezky napsané, souhlasím se tebou ve všem.
I mě je z toho nejsympatičtější buddhismus. Nechápu, proč lidi pořád chtějí cpát někomu svou víru, je to přece každého věc, v co bude věřit.
A taky nechápu, proč je milostný akt zhřešení - takhle by naše lidstvo brzy vyhynulo xD

2 Taychi Taychi | Web | 25. října 2011 v 18:26 | Reagovat

Náboženství mi vadí. Jak které a jak kteří lidé. Ráda si s lidmi povídám, ale pokud mi začnou kecat o nebíčku a o páníčku tak se začnu osypávat. Jako malou mě totiž do křesťanství nutila babička a bylo jí totálně jedno jestli chci... Jen rodiče ji pořád vymlouvali ať toho nechá. Navíc levá ruka je pro křesťany nečistá a moje babička mě jako malou chtěla přeučovat. Když se sestra vzepřela a přestala chodit do kostela, všechny děti z babiččiny strany měly zákaz se s ní bavit... Byla to fanatička a stejně teď hnije v zemi....Ještě tak potupně, kdy se o ni její syn musel starat... Chápeš můj odpor viď? Jinak nic proti nikomu nemám, ale aby se každá věc tahala z Bible jako ze zákoníku tak to je na mě moc. Pokud mi to nikdo necpe, jsem v pohodě.

3 papája papája | 25. října 2011 v 18:53 | Reagovat

[2]:chápu  tvůj postoj, já přímo nesnáším, když mi někdo něco vnucuje, a tak to má spousta lidí, protože na takovou věc si musí člověk přijít sám a sám se rozhodnout, čemu věří a čemu ne. Bible je plná nesmyslnejch pravidel... přeučovní leváků je kravina...

4 Mniška Mniška | E-mail | Web | 25. října 2011 v 19:44 | Reagovat

Ne, já bych neřekla, žes víru zkritizovala, když jsi varovala čtenáře o tom, že to bude vypadat, že víru shazuješ, čekala jsem to "horší". Já křesťanka jsem a souhlasím s tím, co jsi napsala, nemám z toho, cos napsala žádný špatný pocit, naopak je dobré se ptát a hledat. Máš pravdu, že kvůli víře zemřelo mnoho lidí, ale to jsme v historii, musíme si i uvědomit, jak lidé tehdy uvažovali - ano, byli tací, kteří byli prostě chamtiví a toužili po majetku, tak víru využili. Ale byli i tací, kteří skutečně věřili tomu, že vírou se člověk zachrání a chtěli pro ní lidi obrátit. To, že to občas dělali neadekvátním způsobem, je zase na debatu jinou. A ano, dnes je jiná doba a některé verše z ní prostě doslovně uplatňovat nelze, ale tady si zase musíme uvědomit, že Bible byla napsaná člověkem, který se taky mýlí.
Ale mluvíš i o církvi, slyšela jsem mnoho předsudků, že víru ne, protože církev...To mluvíš o katolictví, třeba protestanti svou církev nemají, tam je to individuální, bez jakýchkoli kněží, otců...samozřejmě taky mají své společenství, ale pravidla organizace tam nejsou tvrdá. No, mohla bych ti toho říct, ještě hodně, ale už takhle je ten můj komentář moc dlouhý. Jen prostě nepředstavujte si hned náboženství=církev, takhle to vždycky není a navíc každý věřící je jiný, ne všichni jsou fanatici a dogmatici (já věřím třeba v evoluci, ale s vírou se to nevylučuje). A Bible mi nepřipadá jako plná nesmyslů, protože bylo i historiky dokázáno, že tam jsou historické skutečné podklady a navíc sama o sobě to myslí dobře. Omlouvám se za dlouhý komentář :) ale je fajn, žes k tomu vyjádřila svůj názor, to by se mělo

5 papája papája | 25. října 2011 v 20:04 | Reagovat

[4]:hodně mejch kamarádů jsou křesťané. Katolíci, evanhelíci, protestanti. Všechny je mam ráda a jsou moc fajn :-D Na protestantech se mi líbí, že nemají ,tak pevně danou strukturu kněžích,...jelikož chodim na církevní gymnázium, tak mam celkem přehled, aspoň doufám. A jsem ráda, že křesťanka řekne, že jsem moc nekritizovala :-D Jinak nemyslim, že křesťanství = církev, ale je to asi jedna z věcí, se kterejma na tom nejvíc nesouhlasim.

6 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 26. října 2011 v 17:47 | Reagovat

Někdy si říkám, že v dnešní době už je víra jen záminkou pro terorismus. Jako křesťanku se mě snažili vychovat, nepovedlo se. Chápu, skoro každý má něco, čemu věří o co se opírá, když je v těžké situaci, začne věřit. Určitě to pomáhá, ale jak moc zase věřit? Tak fanaticky, aby byly některé státy postaveny na určitém druhu náboženství? teď nemyslím vatikán, ale třeba takový Írán. Když ten islám je tak komplikovaný. Svatá válka... Víra brala kdysi lidem životy a teď asi také. I když zase je nutno brát fakt, že církev a víra je rozdíl. jsou věřící, co věří v "křesťanského" boha, ale k žádné církvi se nehlásí. Církev je manipulátor, podívejme se na takové Jehovisty. I přeston se však anjdou lidé, komu takový život vyhovuje. Každý člověk, i věřící si podle mě udělá na víru názor. začala jsem přemýšlet, jestli může být to, co nás učili na náboženství skutečně pravda. A ono si to mnohdy protiřečí, Bible si protiřečí (už jen stvoření světa ukazuje na incest, protože ženou, kterou potkal Kain na svém putování musela být jedině jeho matka, protože měl 2 bratry (jednoho zabil) a o žádné sestře nevím. A i kdyby, pořád by to byla rodina. :D ). A po přemýšlení jsem si udělala vlastní názor a nevřím něčemu, co se hládá. osobně by pro mě bylo největším zklamáním, kdybych dejme tomu celý život věřila v něco a po smrti bych zjistila (na posmrtný život a reinkarnaci věřím), že jsem věřila v něco, co neexistuje.

7 papája papája | 26. října 2011 v 21:06 | Reagovat

[6]:Já už si taky všimla pár věcí v Bibli, co prostě nesedí a to nejsou jenom detaily, ale naprosto logický věci. Já na reinkarnaci taky věřim a dost by mě naštvalo, kdyby žádná reinkarnace nebyla :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama