Posel světla

15. ledna 2012 v 18:39 | papája |  Povídky
Pár slov úvodem: Tematika padlých andělů je pro mě moc lákavé téma. Když jsem včera koukala na internet, napadlo mě podívat se, jaký je rozdíl mezi Luciferem a Satanem. A našla jsem strašnou spoustu různých teorií a verzí. Vesměs jsem se ale dozvěděla, že většina teorií nespojuje Lucifera a Satana. Ve většině legend a příběhů Lucifer vůbec není záporná postava. Nejobecnější přehled nájdete asi na wikipedii, kdyby vás to zajímalo. Já jsem si to převzala tak trochu po svém a udělala z toho prostě...prostě svůj kraťoučký minipříběh. Já Lucifera nevnímam jako zápornou postavu.( A ani si nemyslím, že by jedna bytost mohla být čistě zlá...protože je zlá... ). Lucifer je popisován jako posel světla (lux-světlo, féro-nést) nebo jako Jitřenka a zvěstovatel nového dne. Tak jsem zkombinovala příběhy všech možných etnik a národů, jak se mito hodilo a vzniklo tohle.
_____________________________________________________________________________________

Mračna visela nad oceánem a bouřkové temno hrozilo příchodem něčeho strašného a velkého. Nepršelo, moře bylo černé a až příliš klidné. Vítr se ani nepohnul a v hlubinách oblohy se zlověstně blýskalo. Ale bouře nepřicházela. Ne. Dnes nebude zuřit vítr ani déšť. Dnes ovládl nebe mystický hněv nad lidská chápání. Stalo se něco, co nikdo nepovažoval za možné.
Ozval se ohlušující hrom a hlasitá vlna se nesla nad hladinou po celém oceánu. Mračna se roztrhla a nebeská záře prosvítila temnotu. A v té záři se mihlo zoufalé mávnutí křídel, která už neměla žádnou sílu. Svržení. Posel světla už nebyl vítaný mezi svými. Anděl padl do náruče vln a zmizel v mořské pěně. Zaplatil za svou pýchu příliš krutým údělem? Je to konec Lucifera, posla světla, nejkrásnějšího a nejsilnějšího ze všech andělů?
V temné vodě se pohnuly bílé perutě. Nezhasínej, Jitřenko! Měj vůli žít!
Slunce ještě nevyšlo a vlny vyplavily z hlubin nehybné tělo. Rodící se den ozářil zmáčené perutě, písek ve vlasech a tvář bez života, bez naděje. Pak se pohnul. Ztuhlé prsty se zaryly do země a unavená záda se snažila narovnat pod ztěžklými křídly. Otevřel oči a spatřil pustinu. Skály, písek, moře a šedou oblohu sahající až za horizont.
Zavržený svými blízkými se toulal lidským světem. Byl svržen mezi smrtelníky, bez moci a síly, aby žil jako oni - tvorové vzešlí z hlíny díky všemohoucímu Stvořiteli. Pronásledovali ho jako trestance a zloděje. Každý den byl útěk. Až do jedné noci.
Tu noc za ním přišel Stvořitel. Ten, ten který ho zrodil, a ten, který ho pohřbil. Teď přicházel žádaje pomoc. Ale jakou pomoc mohl chtít od padlého anděla? "Budeš mezi nebem a zemí. Budeš bič, který je bude přivádět smrtelníky ke mně, a pokušitel, který zkouší jejich víru."
"Řekni mi, Všemohoucí, chceš si zahrávat s osudy těch, které jsi stvořil? Potřebuješ strach, aby tě milovali? Proč bych to měl dělat…"
"Tvá pýcha tě udolala, synu jitra. Přesto tu opět stojíš a díváš se mi zpříma jako bys mi byl rovný. Nectíš žádný zákon, nehledíš si svého postavení. Ale dávám ti šanci, aby sis zvolil svůj osud: Můžeš zůstat a nést svůj trest, pronásledován jako štvanec. Můžeš se ale stát mým služebníkem."
"To tys mě smetl jako nežádoucí hmyz! A teď sem štvanec, vyhaslý plamen bez života…"
"Zažehnu tě. Budeš mít zpět svou sílu i moc. Tvůj život nikdy neskončí a já nedovolím, aby tě kdokoliv ohrozil. Tak si zvol svou cestu. Pronásledování nebo laskavost?"
"Víš, jak se rozhodnu, tohle není rovný boj…" Bůh viděl i do těch nejzapadlejších koutů vědomí, znal každou andělovu myšlenku. "Vrať mi duši."
Všemohoucí se rozplynul a Lucifer cítil, jak každou část jeho těla zalévá hřejivé světlo. Bezmoc byla pryč, strach z něj spadl jako kámen a křídla se zachvěla přívalem síly. Byl to opět on, stejný jako dřív - zářící anděl světla. Ale dal slib, bude pokušitel, nástroj boží moci. Smíří se se svým osudem, přestože ho budou nenávidět, zatracovat a bát se ho. Musí splnit slib a dodržet slovo.
Do mohutných křídel se opřel poryv větru. Je to krásný povznášející pocit, když vítr proudí mezi perutěmi. Tak leť a sviť, Jitřenko.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kulicka Kulicka | Web | 15. ledna 2012 v 18:42 | Reagovat

Dobry clanek, mrkni na muj web

2 Terka Terka | 15. ledna 2012 v 19:50 | Reagovat

pááááni :-)

3 Neira Neira | Web | 17. ledna 2012 v 20:59 | Reagovat

užasné ;). já nikdy neumela psát krátke povídky. jedině dlouhé na pokračování... :)

4 Sciurine Sciurine | 22. ledna 2012 v 18:32 | Reagovat

"Tak leť a sviť, Jitřenko."
Žiaľ, veľmi s tebou nezdieľam obľubu v padlých anjeloch, aj keď ako desaťročná som sa o nich raz pokúsila napísať kapitolovú poviedku (dnes sa pobavene chechtám, keď si to sem-tam znova prečítam). To však neznamená, že si poviedky o nich neprečítam a že sa mi niektoré nezapáčia - pretože táto poviedka patrí medzi ne. Nepíšem to len tak, naozaj ma zaujala a donútila k zamysleniu sa...

5 papája papája | 25. ledna 2012 v 22:32 | Reagovat

[4]: tak to mě vážně těší, že se ti líbila :) já mam zálibu v hledání různých významů náboženských témat. jelikož jsem na církevním gymnáziu, tak jsem něco pochytila a nedá mito...prostě to občas musim použít :) chtěla jsem dosáhnou toho, aby se čtenáři zamysleli, takže jsem naprosto spokojená :-D

6 Karel DC Karel DC | E-mail | Web | 23. května 2012 v 13:04 | Reagovat

Četlo se mi to dobře. Na Pište-povídky jsem taky. Pod jakým nickem tam publikuješ?

7 Laň Laň | Web | 28. února 2013 v 22:15 | Reagovat

Kouzelné.

8 papája papája | 7. března 2013 v 22:52 | Reagovat

[6]:papaja, překvapivě :-D

[7]: ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama