Září 2012

Volba

24. září 2012 v 18:44 | papája |  Poezie
Inspirovalo mě nové blogerské téma týdne: Je mi to jedno. Prostě se mi v hlavě začaly linout slova, taková básnička bez veršů, přišlo mi to zajímavý. Téma jistě poznáte :)

Zvláštní to pocit,
mít v rukou moc,
mít osud na dosah.
Učinit rozhodnutí,
vládnout tisícům byť jen okamžik.
Je to snadné: červená - modrá,
život či smrt.
Šance je a stejně tak není.
Co bude pak, až ulétnou ptáci?
Až zemřou stromy a Země se zachvěje?
Jsou jen dvě možnosti.
Která je správná?
Je mi to jedno. Červená...

Obrázek: Zdroj

Může mi to bejt jedno?

24. září 2012 v 18:25 | papája |  Články
Jednou za čas se člověku stane, že prostě má chuť se na všechno vykašlat. Ne, že bych chtěla kašlat úplně na všechno, ale škola mi vážně už leze krkem. A to je teprve září. Co budu dělat dubnu před maturitama...
Je toho strašně. Nácviky na maturák, půlnoční noviny, příprava na maturitní semináře, škola, teď mi učitelka zadala seminárku na tělák (vážně na tělák), protože jsem nejela na sportovní kurz...Je tohle normální? Copak za to můžu, že to bylo moc drahý a prostě nemůžeme pořád vyhazovat prachy za takový kraviny. A pak má člověk stíhat koníčky, udělat si pořádně čas na rodinu a kluka.... Jo, vždycky se čas nějak najde, ale je to prostě boj o každej den a hodinu.
Trochu mě děsí, že tohle drcení mě bude čekat ještě dalších pět let na vejšce, ale aspoň to nebude takovej každodenní stres (snad). Každej den v osum hodim do tří bez delší přestávky, ok to by šlo, ale každej učitel po vás chce maximum a nutí vás se to naučit pod hrozbou zkoušení každou hodinu. Psát čtvrtletky třikrát za pololetí....seminárky na zbytečný nematuritní předměty... testy, testy, testy a nejspíš za chvíli chytnu zánět karpálních kanálků, jak rychle píšu, když se učitelé snaží rychle odbýt výklad, páč nestíháme látku...nj, kdyby půl hodiny nezabralo zkoušení...
Rozhodla jsem se, že se budu soustředit jenom na maturitní předměty a ty ostatní mi budou ukradený. Prostě žádný tahání známek na jedničky, udělam to tak, abych prolezla, udělala přímačky a odmaturovala. A nezbláznila se z toho.
Chtěla bych, aby mi tohlevšechno bylo jedno, ale učitelé mají takovou zvláštní úchylku pořád nám připomínat, jak strašně je tohle všechno důležitý a jak jsme bez toho v prdeli. Člověk je pak hned klidnější...
Takový objevný optimistický článek, že? :)

kill self
Obrázek: Zdroj

Portréty se zvířátky

22. září 2012 v 13:52 | papaja |  Fotografka
Jelikož jsem ochořela :) tak jsem musela fotit v domácích podmínkách. Ségra mi pochodovala v pokoji s moc pěknym culíkem, kterej mě přímo ponoukal k focení portrétů. Ale jelikož obyčejný portréty focený doma by byly nuda, přibrali jsme k focení ještě dvě modelky a jednoho vzpouzejícícho se modela :D

Seznamte se: králíček se jmenuje Flappy a je to postrach všech mrkví a kabelů, černý morče je Muffin a je postrach všech nechráněnejch pozadí zvířecího původu, střapáč je Rozárka... největší postrach všech, co se chtějí ráno vyspat, protože jakmile se kolem ní někdo mihne, spustí alarm :)



Asian spirit

20. září 2012 v 15:13 | papája |  Fotografka
Tahle akce byla plánovaná dlouho. Kvůli škole a maturáku neni čas vůbec na nic, takže jsme se prostě jedno odpoledne utrhli a šli fotit. V plánu byly dvě témata, ale nakonec jsme nafotili jenom jedno a na rusalku si budete muset počkat :) Chviličku ;)

První fotka je takovej experiment


Další jsou ale už in natura :)



Mystique

4. září 2012 v 15:56 | papája |  Fotografka
Začala škola a já se ocitla v tom nejistém okamžiku, kdy nevím, z čeho budu a nebudu maturovat, pač nám to ještě jaksi nikdo nestačil oznámit. Nicméně nic mi nedokáže zabránit v tom, abych fotila. Jelikož se všechny domluvený modelky zatim nemají čas, tak jsem šla fotit opět se ségrou a pořádně jsme se vyřádily :) Když jsme došly na místo focení, zjistila jsem, že nemam houbičku na barvy, talže jsem to patlala rukama, ale výsledek je víceméně stejnej. Název fotek je "Mystique", ale spíš by to mělo bejt nazvaný: momentální nápad, improvizace aneb co dům dal...