Duben 2014

Trocha jara v objektivu

28. dubna 2014 v 15:05 | papája |  Fotografka
Kvůli škole a všemu okolo nemám tolik času na focení, kolik bych chtěla, takže focení modelek v rozkvětlých stomech letos padá, ale nemohla jsem si odpustit pár jarních záběrů, opravdu jen pár, ale snad se mi ještě povede něco zachytit, až se dostanu do přírody :)


Knihovna: Zrádcův měsíc (Lynn Flewelling)

28. dubna 2014 v 12:51 | papája |  Knihovna


Třetí díl fantasy série, ovšem není poslední, protože Noční běžci nejsou trilogie, takže k žádnému velkolepému závěru nedojde. Ani k menšímu ne, bohužel.

Název: Noční běžci - Zrádcův měsíc
Autor: Lynn Flewelling
Překlad: Hana Vlčinská
Autor obálky: Jan Patrik Krásný
Vydání v ČR: 2011 (2.vydání)
Původná vydání originálu: 1997

Oficiální anotace: Zranění hrdinové osudové bitvy, Seregil a Alek, strávili dva roky v dobrovolném vyhnanství, daleko od hořkých vzpomínek i od Skaly, která se jim stala druhým domovem. Válka však nadále zuří a jejich klid je rozbit zoufalou výzvou královny Idrilain, žádající, aby pomohli její dceři Klie při výpravě do Aurënenu. Skala je na pokraji porážky v nerovném souboji s nekromantskými vojsky Plenimaru a jedině s pomoci faieů může ještě doufat v konečné vítězství. Aurënen je však země, odkud byl Seregil kdysi v mládí vypovězen. Tam, v bájné říši magie a cti, se tak musí utkat s přízraky své temné minulosti, zatímco Alek objevuje zcela nečekané dědictví. Zmítáni mezi naléhavými potřebami Skaly a odvěkými intrikami Aurënfaieů, brzy jsou lapeni do sítě proradnosti a zrady. Někdy však největší nebezpečí může ukrývat…


FATÁL aneb příběhy psané kostkou

21. dubna 2014 v 13:55 | papája |  Články

18.4.2014 oslavila naše šermířská skupina Avalon 10 let scé existence. Oslavovali jsme v malé hospůdce, kde se sešli současní i bývalí členové, včetně našich přátel a dalších příznivců. Byl to skvělý večer, který jsem si užila jako málo co za poslední dobu a jsem ráda, že mam kolem sebe tak úžasný lidi :)
Celý večer byl zpestřen soutěžemi o láhve medoviny (napřklad střelba terčem na šíp, pojídání chilli papriček nebo mléčná kolba) a takté tombolou, kde jste mohli vyhrát například trojrozměrné puzzle (=pytel strouhanky). Ale vrcholem večera byl křest a premiéra prvního dílu našeho (doufám) vícedílného seriálu inspirovaného hrou Dračí doupě, který jsme natáčeli o prázdninách. Sice většina z nás byla někde na dovolených, ale i v malém počtu jsme to zvládli. Ani nepoznáte, že například já jakožto 5 různých banditů tam umřu asi 5x ;) (Vždycky je větší sranda hrát komparz a ještě ty zlý co umírají jako na běžícím pásu) :D

Tak si užijte filmeček i s nepovedenými záběry a kdyby nefungovalo video, zkuste tento odkaz.


Princezna Klia

17. dubna 2014 v 13:31 | papája |  Ilustrátorka
Tak jsem zase jednou vzala do ruky tablet a začala malovat. Původně jsem vůbec nevěděla, co konkrétně malovat, prostě jsem začala dělat dívku opřenou o strom. Udělala jsem jí dlouhý tmavý cop a řekla jsem si: "Hele, ona vypadá skoro jako princezna Klia z Nočních běžců." (Od spisovatelky Lynn Flewelling, recenze najdtete v rubrice Knihovna). Princezna Klia je podle knížky velitelka jednoho z oddílů královského jezdectva své matky (pokud si dobře vzpomínám). Takže jsem jí přikreslila jezdecký oděv a do pozadí koně. Podle knížky je Kliin kůn černý s bílou hřívou, ale černý kůň by byl na tmavém pozadí špatně vidět, tak jsem namalovala ryzáka. Stejně, na nějakém koni musela jezdit, když ježtě černouška neměla ;)
Obrázek je dost velký, v reálném formátu má rozměry asi 80x60 cm, takže chcete-li vidět plné rozlišení, navštivte mou galerii na deviantart.


Tady ještě detail Klii a koníka ;)

Dvacítka na krku

15. dubna 2014 v 12:58 | papája |  Články

A je to tady! Minulý čtvrtek jsem se přehoupla přes druhou desítku. A nějak...žádná změna. Pořád vypadam stejně, nějaké náhlé osvícení a prozření se nekonalo a jediné, co je jisté, že teď mě čekáasi jedna z nejdůležitejších částí života. Co bych asi tak měla za těch zhruna deset nadcházejích let stihnout? Vystudovat školu, možná druhou, najít práci, najít chlapa s nějakym dobrym genetickym materiálem ( Mrkající ).... to by se z toho jeden složil. Tolik práce. Proč se říká, že je to nejlepší část života? Možná jsem divná, ale trochu závidim těm, co už mají svoje jistý :D

Rusalka ve 21. století

14. dubna 2014 v 17:42 | papája |  Fotografka
Mám novou modelku!!! Jmenuje se Martina a je pro každou blbinu a šílenost, kterou vymyslim. Co víc si fotograf může přát :)
Dnes jsem se vzdala svého drahoceného spánku a šly jsme fotit hned ráno. Ne, že bych se chtěla nejak chlubit, ale myslím, že fotky se vážně povedly a kvůli nepřízni počasí to je tentokrát zásluha photoshopu stejně jako mého fotoaparátu, protože digitální technika vyždímala maximum i ze snímků, kde nebylo dost světla ;)
Jinak děkuji Terezce za obětavou práci nasvětlovače, který sice bohužel neměl takový efekt, jaký by měl mít, ale snaha se cení :)
Tímto zahajuji fotící sezónu 2014 a můžete tu brzy očekávat další fotky. Můžete mou činnost sledovat také na facebooku. A pokud jste z Plzně a okolí, můžete i vy stanout před mým objektivem ;)


My tři holky

13. dubna 2014 v 14:50 | papája |  Ilustrátorka
Rozhodla jsem se tady zveřejnit jeden svůj výtvor, který jsem dělala jako dárek dědečkovi k narozeninám. Je to něco, co už jsem dlouho chtěla vyzkoušet, totiž kombinace fotky a digitální kresby. Je to něco, od čeho si do budoucna hodně slibuji a určitě budu dál experimentovat, ale na první pokus to neni tak zlý :)
Takže uprostřed jsem já, v levo moje ségra a v pravo sestřenice, což je vlastně taková druhá ségra :)
Obličeje jsou fotky, jen jsem obtáhla konturou hlavní rysy a domalovala vlasy a pozadí ;)


Ilustrátorská ochutnávka

8. dubna 2014 v 17:21 | papája |  Ilustrátorka
Je to rok, co jsem začala ilustrovat první díl Dodíkových pohádek z Lesního království od Míši Dostálové. Noa jak se rok s rokem sešel, začínám ilustrovat druhý díl. Ještě není jisté, kdy vyjde, protože jak autorka, tak já máme dost práce a není na vejšce, jako je ta moje, snadné najít dost času na kreslení. Teda ono bych ho možná našla, ale to bych nesměla mít kolem ještě tolik dalších aktivit. A to by nešlo, takže je to tak :) Až dodělám všechny zkoušky, bude to lepší, to se na kreslení (i focení a psaní) vrhnu po hlavě. Do konce června ale mám bojovej úkol: dodělat zkoušky, připravit mou první oficiální výstavu na zámku v Čečovicích a poslat alespoň jednu povídku do soutěže. Ač se to nezdá, je to dost práce, protože (pominu-ti tunu učení) musím ještě domalovat pár velkoformátových obrázků a nafotit pár fotek, a to do května, aby se to na červnovou výstavu stihnlo připravit. Uf.
No každopádně, zatím jako takovou ochutnávku tady zveřejňuji jednu z ilustrací, které už mám pro druhého Dodíka hotové. Je to král a královna lesních skřítků (v pozadí s hranostajem ;) ).



Princezna kdo ví odkud

4. dubna 2014 v 16:15 | papája |  Ilustrátorka
No, jak tohle vlastně vzniklo, prostě jsem viděla ve městě jednu paní a ta měla takovej zajímavej účes, podle kterého jsem tak nějak spontáně začala hned po příchodu domů čmárat tohle :) Nemá to nějakej hlubokej smysl, prostě nápad, trénink portrétů a tady je výsledek ;)


Týden šíleného biologa

3. dubna 2014 v 18:29 | papája |  Články
Moc často nepíšu články deníčkového typu, ale jednou to přijít muselo. Ono to vlastně chodí čas od času, vždycky, když si potřebuju postěžovat nebo se podělit o nějakou (pro mě) objevnou myšlenku, popřípadě o to, co se mi v poslední době honí hlavou. Na začátku, dokud vás ještě neodradím svými kecy, bych ráda poprosila ty, kterým se líbí moje tvorba popřípadě články, jestli byste pro mě tady nehlasovali (jsem tam jako papája, prozměnu). Nepředpokládala jsem, že se dostanu do užšího výběru, ale začínající tvořivec se musí nějak zviditelnit, že jo :)

Byly časy, kdy jsem litovala, že jsem se nedostala na medicínu. Teď už toho nelituju a naopak jsem ráda. A není to jen díky tomu, že jsem viděla, jak se medici učí každou blbou cévku v ruce (a mě anatomie nebaví, stačil jeden semestr), ale především je to proto, že jsem objevila krásu nelékařských zdravotnických oborů. Ano, zdravotní laborant je sice jen bakalářský obor, ale má tak široký záběr, že pak budu moct jít pracovat do jakékoliv laboratoře a budu mít mezi nevystudovanými laboranty dobr postavení, ale navíc mi to otevřelo dvěře ke studiu dalších oborů, o kterých bych před tím ani nepřemýšlela, ale které jsou mnohdy stejně důležité nebo důležitejší, než samotný lékař. Apro mě mnohem příjemnější, protože přiznejme si to, nejsem zrovna lidi milující typ a představa zkumavek, které nemluví, je mi mnohem příjemnější. Každopádně už vím, že na biochemii mě nikdo nedostane. Je to sice zajímavé, ale většinu práce za lidi nahradili stroje. Zajímavá je histologie, genetika a především mikrobiologie a buněčná biologie.


Když válečník projde bitvou

3. dubna 2014 v 15:55 | papája |  Ilustrátorka
Také bych to mohla nazvat "Válečník před a po" a nebudu se tady zabývat nějakým psychologickým dopadem násilí na člověka nebo na traumatizované vojáky nějakém (doplň)istánu. 13. února tohoto roku jsem tu zveřejnila obrázek s názvem "ohno do šuše válečníka". No, vznikl v rámci tréninku mužských portrétů a v brzké době tu přybydou další, doufám, ale řekla jsem si, že temhle konkrétní potřebuje ještě trošku vypilovat. Protože úroveň mého technického umění jde ještě stále nahoru, s každou další ktresbou se ta minulá stává víc neaktuální. A mě toho chudáka kluka přišlo líto (teda nejen jeho, ještě mam na mušce některé mé starší kresby), a tak prošel lehkou pladtikou. Před tím to bylo takový neopeřený kuře, teď je to drsněj válečník, jak má být ;) Můžete porovnat:

Před:

Po: