Listopad 2014

Knihovna: Mistroborn - Pramen povýšení a Hrdina věků (Brandon Sanderson)

15. listopadu 2014 v 18:33 | papája |  Knihovna

Brandon Sanderson, jeden z nejlepších současných spisovatelů fantasy. Druhý a třetí díl jsem spojila do jedné recenze. První díl mohl teoreticky fungovat sám o sobě, ale další už musí tvořit celek.

Název: Mistborn - Pramen povýšení / Hrdina věků
Autor: Brandon Sanderson
Překlad: Milena Poláčková
Autor obálky: Jan Patrik Krásný
Rok vydání: 2009 / 2010
Rod vydání originálu: 2007 / 2008

Oficiální anotace:
Pramen povýšení: Nemožné se stalo skutečností. Pán Vládce, všemi považovaný za božské ztělesnění, který celé tisíciletí brutálně utiskoval celý svět, byl svržen. Brzy se však ukázalo, že opojení svobodou a pádem totality nebude mít dlouhé trvání. Finální říše se rozpadla. Panovníci všech dominancií usilují o svržení nové vlády a dobytí hlavního města Luthadelu. Tam docházejí potraviny, bují kriminalita a neustálé pokusy připravit krále o život, a za hradbami se shromažďují vojska nejen vládců okolních domimancií, ale i vražedného kolossu, který zůstal jako obrovská ničím neregulovaná ničivá síla po Pánu Vládci… Na Vin a jejích přátelích teď je, aby nejen zachránili Luthadel, ale také aby objevili, co je vlastně Bezednost a jak ji navždy porazit, aby nezničila svět.
Hrdina věků:Vin nechtěně osvobodila neznámou negativní sílu, která v něm byla uvězněná tisíc let. Podobně jako se Kelsier kdysi postavil neporazitelnému nepříteli v podobě Pána Vládce, učí se teď Vin s Elendem bojovat proti abstraktní všudypřítomné ničivé moci Zmaru. Teď už bojují ne za sebe a za své vlastní přežití, ale za osud celého života na zemi. Mlhy setrvávají dlouho za dne a zabíjejí lidi. Popelečné hory chrlí kvanta popela, který dusí oblohu a hubí úrodu, na níž závisí přežití lidí. Zmar hodlá Zemi postupně zničit a Vin s Elendem a s přáteli bojují s časem, aby našli prostředek, jak ho porazit. Všechno, co zůstalo v předchozích dílech nevysvětlené, najednou začíná zapadat do souvislostí a dostává smysl…


Pampeliška

15. listopadu 2014 v 11:10 | papája |  Ilustrátorka
Jelikož minulý obrázek byl takový...pochmurnější, teď to vynahradím něčím barevným a slunečným. (lepší rozličení opět na deviantatr.com )


Volnost

8. listopadu 2014 v 12:44 | papája |  Ilustrátorka
Takže...tenhle obrázek jsem měla rozmalovaný už hoooodně dlouho. Vznikl tak, že jsem se nudila při přednášce z biochemie a kreslila jsem si skicku. Doma jsem ji pak začala překreslovat, ale jsem u toho nemohla vydržet dlouho. Buď jsem v poslední době přemalovaná (ale to je nepravděpodobné v mém případě), nebo jsem na oné předníšce měla nějakou divně ektrémě melancholickou náladu, že jsem malovala takovéhle věci...a nějak se mi do té nálady dlouho nepodařilo dostat. Až teď, po hodinách dělání protokolů na laborky, kdy už mi pak bylo všechno jedno, jsem to dodělala :)
Větší rozlišení opět na deviantartu, odkaz v MENU.
Už dlouho se snažím sepsat nějaký inteligentní hlubokomyslný článek...ale nějak nemám čas...nebo mi došly hlubokomyslné myšlenky, protože myslím akorát na: škola, svačina, škola, protokoly na laborky, srtčte toho dědulu z Pražskýho hradu už někam do pryč, spaní, škola... a znova. Pak přijde víkend (hurá), ale stejně mě ta škola čeká, protože všichni naši profesoři se rozhodli mít hotový zkoušky a zápočty ještě před Vánocema... no, bude to masakr :)


Detailíček: